Když ovoce padá přes plot: Čí jsou spadané plody a smí je soused házet zpět?

Plody padající ze stromu na sousední pozemek bývají častým zdrojem sousedských neshod. Může si soused spadané ovoce ponechat? Smí vám je házet zpět přes plot? A musíte strom upravit, aby k němu nic nepadalo? Odpovědi přináší občanský zákoník.

Nepatří-li kráva majiteli jabloně, pak se dopouští krádeže. Zdroj: Canstockphoto

Základní odpověď dává § 1016 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.): „Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.“ To znamená, že pokud vám z jabloně spadnou jablka na sousedův pozemek, stávají se jeho majetkem. Soused má tedy právo si je ponechat, sníst, nebo i prodat. Naopak vy si je vzít zpět nesmíte, protože byste zasahovali do cizího vlastnictví. Jediná výjimka by nastala v případě, že by vám soused sám dovolil plody posbírat.

Smí vám soused házet plody zpět?

I když může být pohled na tlející hrušky za plotem nepříjemný, soused by neměl svou nespokojenost dávat najevo tak, že vám spadané plody házet zpět do zahrady. Takové jednání by mohlo být považováno za porušení občanského soužití a stojí za konzultaci domluvou, v nejhorším případě i přivoláním městské policie nebo konzultací na obecním úřadě. Zákon žádnou přímou povinnost zabránit tomu, aby z vašeho stromu padaly plody na cizí pozemek, nestanovuje. Nicméně, pokud by množství spadaného ovoce bylo mimořádné a způsobovalo sousedovi škodu nebo újmu, mohl by se domáhat omezení nebo odstranění obtěžování podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku. Zejména u velkých stromů zasahujících nad cizí pozemek může soused požadovat určité kroky – např. prořezání větví, které zasahují k němu. To si soused také může učinit sám, včetně posbírání ovoce: 

 „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá,“ říká občanský zákoník. 

Jsou-li jablka na stromě, ale přesahují za plot, stále patří majiteli stromu. Zdroj: Canstockphoto

Raději se domluvte, soused může žádat i odstranění stromu 

Soused by v krajním případě mohl strom žádat i odstranit. „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“

Když spadané plody zapáchají nebo lákají škůdce

Pokud soused upozorní na to, že hnijící ovoce přitahuje vosy, potkany nebo způsobuj zápach, může mít větší šanci domoci se nápravy. V extrémních případech lze uvažovat i o naplnění znaku přestupku proti veřejnému pořádku, hygieně nebo ochraně majetku. Je proto vhodné, i když zákon neukládá výslovnou povinnost, sbírat plody pravidelně – zejména pokud víte, že padají k sousedovi a zhoršují mu užívání pozemku. 

Spory o padání ovoce mezi sousedy nejsou jen právním, ale i mezilidským problémem. I když zákon přisuzuje vlastnictví plodů jasně, nelze podcenit dobré sousedské vztahy. Dohodnout se na sběru, nebo třeba výměně ovoce za pár sklenic marmelády, bývá často lepší než se dohadovat přes plot nebo přes soudce.

Zdroj info: Občanský zákoník